Můj domácí postřik na rostliny měl jednu velkou vadu. Doslova šíleně zapáchal a tento puch se linul naší domácností i několik dní. Já ho ale přestat používat nemohla, jelikož rostlinám skutečně prospíval. A to velmi dobře. Vždy, když jsem ho použila, byly rostliny doslova jako znovuzrozené. Nejenom, že se mi podařilo probrat je k životu, ale také jsem díky postřiku eliminovala některé škůdce a napravila četné škody, jako byly mírné choroby na rostlinách.
Cukru se říká bílý zabiják a měl by se omezit. Já si myslím pravý opak a používám ho možná více, než je zdrávo. Každý se tomu podivuje, ale když mu ukážu výsledky, dá mi za pravdu. Nutno ale říci, že pokud jde o konzumaci cukru mou osobou, skutečně ho omezuji. Jsem si vědoma, že lidskému tělu škodit může. Zároveň je ale oblast, kde může výrazně prospívat.
Když se na zahradě začaly objevovat podivné díry, začali jsme se bát. Nikdo ze sousedů je neměl a my pro ně neměli žádné vysvětlení. Bylo to velmi zvláštní, jelikož zahradu máme několik let a nikdy se zde nic podobného neobjevovalo. Samozřejmě čas od času tu bylo nějaké neznámé zvíře, jako ježek nebo krtek. Nikdy jsme se ale nebáli tak, jako po vzniku těchto děr.
Po zážitku z loňského léta přemýšlím, zda se ještě budu na zahradě opalovat. Zjistila jsem totiž, co vždy dělá náš soused. Rozhodně mi to nebylo nijak příjemné. Až letos nastanou teplé sluneční dny, raději budu zavřená doba, jelikož zažívat to stejné co v loňském roce rozhodně nechci. Přitom nedělám nic neobvyklého. Prostě jenom nemáme zahradu plnou záhonů, ale naopak dokonale střiženého trávníku. Ta ten si dám lehátko a na něm začnu vždy chytat bronz.
Když nás soused požádal o odpadky, aby je použil na zahradě, kroutili jsme hlavou. Nyní víme, že byla velká chyba mu je dát. Jeho úroda totiž byla podstatně lepší, než ta naše. Nechtěl ale veškerý odpad z naší domácnosti. Jediné, co ho zajímalo, byly skořápky od vajíček. Měli jsme domácí slepice a tedy i poměrně velký přísun vajec. S tím souvisela i jejich velká konzumace a tedy i značné množství skořápek.
Jsem vášnivou pěstitelkou čehokoliv, ale tato semínka jsem raději měla nechat být. Mohla jsem kvůli nim skončit i ve vězení, aniž bych to tušila. Dostala jsem se k nim totiž úplně náhodou. Účastnila jsem se narozeninové oslavy, kde jsem při závěrečném úklidu našla papírový sáček s nápisem „seeds“. A jelikož se k nálezu nikdo neměl, rozhodla jsem, že si semínka vezmu, zasadím a budu čekat na to, jaká rostlina vyroste.
Bydlíme v paneláku a tak se možnost vypěstovat si vlastní plodiny omezuje jenom na náš malý balkon. Proto jsme se s manželem rozhodli, že si pronajmeme malou zahrádku, v místní nedaleké zahrádkářské kolonii. Důvodem bylo jak to, že budeme mít kvalitní ovoce, zeleninu a další plodiny, tak i to, že prací na čerstvém vzduchu si můžeme dokonale vyčistit hlavu. Mě sice ta druhá možnost příliš nelákala, raději bych si přečetla knížku, ale manžel byl do zahrádkaření celkem nadšený.
Mám několik kamarádek, které nedají dopustit na takzvané BIO potraviny. Některé jsou až tak zfanatizované, že na čem není tato nálepka nebo označení, tak to prostě nekoupí. A samozřejmě jsem musela pravidelně poslouchat povídání o tom, jak je dané ovoce lepší kvality, jak je zdravější a jak je také chutnější. Tak jsem to vyzkoušela Vždy jsem měla o nálepce BIO pochybnosti a myslela si, že je to jenom marketingový tah.