Některé stromy na zahradách potřebují zalévat i v zimě, jinak hrozí nenapravitelné škody

Jehličnany a listnaté stálezelené rostliny vyžadují v pozdním podzimním a zimním období speciální péči a řádné zajištění před mrazem a sněhem, které je můžou poškodit. A také nesmíme zapomenout na doplnění vody, o kterou jsou rostliny v tomto ročním období ochuzena. Proč je to tak důležité? A co je fyziologické sucho?

Většina rostlin v našich zahradách shodila listí a připravila se na příchod tuhého mrazu. Jejich fyziologické procesy se buď zastaví, anebo výrazně zpomalí a díky tomu se snáze přizpůsobují nepříznivým podmínkám. Existují však také druhy, které nám zdobí zahradu po celý rok. Jsou to hlavně:

• jehličnany (kromě modřínu) 
• stálezelené listnaté rostliny (např. břečťan obecný, brčál obecný, ptačí zob, mahagon obecný a další). 

Jejich péče se výrazně liší od rostlin, které se na zimu zbavují listů. 

Zalévání jehličnanů a stále zelených rostlin na podzim – akumulace vody 

Na podzim buď intenzivně prší, anebo pár týdnů nespadne na zem ani kapka vody. Proto by měla být řada zahradních rostlin (zejména stromy, keře, popínavé rostliny a okrasné trávy) pravidelně a hojně zalévána.

Listnaté stromy mají tu výhodu, že po opadání listů mají lepší přístup k vodě a je tak snížené riziko jejich odumírání. Stále zeleným rostlinám musíme tedy věnovat zvláštní péči co se zalévání týče. Vzácnější druhy citlivější na sucho můžeme i dodatečně mulčovat. Silná vrstva organické mulče nejen chrání před mrazem, ale také zabraňuje odpařování vody z půdy.

Zalévání jehličnanů a stálezelených rostlin v zimě

Během zimních měsíců bychom neměli zapomenout na hojné zalévání těchto rostlin. Obzvláště citlivé jsou cypřiše, jedle, tisy, některé druhy borovic, jalovce, zimostrázy, azalky, rododendrony, mahagon a některé trpasličí odrůdy. Kromě nich může nedostatek vody také vážně uškodit mladým rostlinkám, které ještě nemají tak dobře vyvinutý kořenový systém. Všechny tyto rostliny bychom měli zalévat tak, aby nedošlo k namočení jejich nadzemních částí a nejlépe během dnů tání. Nesmíme je samozřejmě přelít, protože neustálý přísun vody by mohl snížit mrazuvzdornost zeleně.

Co je fyziologické sucho?

Na jaře bývá častým problémem zhnědnutí jehličnanů, vysušení stálezelených listnatých rostlin anebo může dojít ke ztrátě jehlic či listů. Lidé z toho často viní parazity nebo nedostatek živin, a proto rostliny zahrnou minerálními hnojivy a různými přípravky. Ale ukázalo se, že ani ty nepomohly. Proč? 

V mnoha případech je totiž příčinou vysychání a nastává tzv. fyziologické sucho. Prudký nástup jara a náhlý nárust teploty vyvolává silnou transpiraci (odpařování vody z listů a jehlic). Tyto ztráty pak bohužel nemohou regulovat ani kořeny ze zmrzlé nebo vysušené půdy a situaci nezlepšuje ani suchý studený vzduch a mrazivý vítr. S postupem času tedy rostliny usychají, jsou oslabeny, ztrácí svou pevnost a následně umírají.