Nejen Italové, ale i Češi milují bazalku. Sníme jí více než typického českého koření
Věděli jste, že my Češi sníme více bazalky než petržele nebo majoránky? Ano, čerstvé bylinky jsou v našich kuchyních stále populárnější. Každý rok jich spotřebujeme o čtvrtinu víc. Na jednom a půl hektaru skleníků v Suchohrdlech u Miroslavi každoročně zasadí čtvrt miliardy semínek a na konci do našich domácností putuje pět milionů květináčů s jedním z 12 druhů bylinek.
Vůně ze skleníku je tak omamná, že chcete vyřadit všechny ostatní smysly a jen čichat. Za chvíli se ale ukáže, že i chuť, zrak a sluch mají v jednom z nejmodernějších skleníků v Evropě v Suchohrdlech u Miroslavi svoji přitažlivost. Společnost Bylinky to umí zařídit na jeden a půl hektaru skleníku. Pro zajímavost, je to plocha třetiny Václavského náměstí. Ano, obrovský zelený prostor, kde je prakticky celý rok jaro. Pořád. Každý rok tu vyroste v květináčích pět milionů bylinek a taky tuny bylinek řezaných. Celkem kolem dvaceti druhů. A to všechno zvládne zařídit pouhých padesát lidí, z nichž deset se stará o obchod, marketing a řízení celé společnosti. Radost z toho mají i zákazníci PENNY, když si domů přinesou květináč s čerstvou bazalkou, a za chvíli vykouzlí třeba u nás zdomácnělý salát caprese, tedy kombinaci mozzarelly, rajčat, olivového oleje, korunovaná lístky čerstvé bazalky. A co teprve v létě tak oblíbené nápoje s mátou…
Každý den centimetr
Bylinky rostou doslova jako z vody. Centimetr za jeden nebo dva dny. „Většině bylinek stačí šest až sedm týdnů – od semínka po vzrostlou rostlinu,“ říká manažer výroby Miloslav Souček. Není divu, bylinky v obrovském skleníku mají dobře a dokonalou péči. Vše řídí počítač. Na začátku secí stroj odpočítá do květináčku přesně pět až až osm semínek podle bylinky. Jen máta se sází ručně řízkováním. Všechny se sází do speciálně připraveného a na míru namíchaného substrátu.
„Zrození“ bylinek se odehrává v temnu a vlhku. V prostoru, kde vládne klima pralesa, neustále zavlažovaného kapkami vody. Dlouho si té slasti neužijí. Naklíčená semínka za týden putují do školky, aby zakořenila na samé dno kelímku. V té chvíli už se nemohou těšit z kapek vody ze vzduchu, protože závlaha proudí přímo k jejich kořínkům. Malým klíčkům už také přestává vyhovovat temné prostředí klíčírny, proto se bylinková školka nachází v té nejprosluněnější části skleníku.
O bezpečí se postarají vosičky
Jenže jsou tu i nepřátelé. Hlavně uprostřed léta hodlají napadat krásné bylinky škůdci, kteří se sem dostávají třeba otevřenými okny skleníku. I na to jsou v Bylinky.cz připraveni. Rozmístí všude lepivé pásky, na které se škůdci nechají nachytat jako na obyčejnou mucholapku na mouchy. Prozřetelnější způsob je nasazení vosiček a jiných predátorů z říše hmyzu. Ti do mšic jednoduše nakladou svá vajíčka a tím je zlikvidují. Chemie ve skleníku místo nemá. V nejhorším pomůžou přírodní přípravky z rostlinných olejů. Takto opatrované bylinky mají šanci pokračovat v růstu. „Udržujeme optimální teplotu a vlhkost. Vše řídí počítač, který uzpůsobuje podmínky v závislosti na počasí a ročním období. K výrobě veškeré energie používáme blízké bioplynové stanice. Vodu zase sbíráme ze střech skleníků do naší retenční nádrže. Nepoužíváme žádné chemikálie. Vše je zcela přirozené a přírodní,“ popisuje Miroslav Souček.
A tak stále dokola
Je to vlastně nekonečný koloběh. Nekonečná linka o délce fotbalového hřiště a o dvou patrech. Bylinky v květináčích na jedné straně vkládají lidé ručně do nekonečného pásu spodního patra přepravníku. Po něm pak putují za svitu LED světel s přesně daným spektrem, které jim svědčí, a zalévány v pravidelném cyklu podle potřeby, tam a zpět, aby další lidé po přibližně 30 dnech květináčky zabalili a vyslali do obchodů. „Naše bylinky jsou určeny pro gastronomické použití. Po jejich koupi doporučujeme je vyndat z rukávce, dát na podtácek a pravidelně zalévat. Nikdy bychom je neměli zalévat tak, že vodu lijeme na listy. Můžeme je osvěžit kropením,“ radí Miroslav Souček.
Zdroj: TZ
