Živá krajina: revoluce v boji proti suchu začíná
Unikátní koncept dává občanům nástroj pro nápravu vysychající české krajiny a adaptaci na změnu klimatu.Koncem září proběhla již třetí vlna školení lokálních koordinátorů zádrže vody v krajině konaná v benediktinském klášteře v Broumově. Organizátorem školení je spolek Živá voda, kt v posledních několika letech vyvíjí pod vedením svého předsedy Jiřího Malíka modelový přístup k české krajině s cílem vrátit jí zpět schopnost zadržovat vodu a adaptovat ji tak na postupující změnu klimatu.
Projekt nazvaný Společně proti suchu začal v dubnu tohoto roku a realizuje se díky podpoře z grantového schématu Active Citizens Fund konsorcia Open Society Fund, Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové a Skautského institutu. Do této chvíle bylo v projektu vyškoleno přes 70 lokálních koordinátorů z celé ČR. V druhé, roční fázi, půjde o práci lokálních koordinátorů v jimi vybraných lokalitách. Koordinátoři začínají pod vedením projektového týmu shromažďovat podklady, jednat se zástupci obcí, s významnými vlastníky nebo hospodáři, zapojují do aktivit další spoluobčany, a především podrobně mapují stav svého území tak, aby mohli navrhnout a následně participativně prosazovat konkrétní opatření ke zvýšení retence vody v krajině a odolnosti před bleskovými povodněmi. V dobách, kdy se vytrvalé sucho střídá s intenzivními srážkami a bleskovými povodněmi, tak vzniká naděje na vytvoření široké občanské platformy, která bude usilovat o nápravu české krajiny, a to odspodu – z lokální úrovně.
Projekt je zcela unikátní v tom, že skrze kombinaci technického know-how, odborné průpravy a praktické zkušenosti v krajině umožňuje pod vedením odborníků absolventům školení porozumět stavu české krajiny a přijít s návrhy na řešení dnes stále častějších jevů, jako je pedologické a hydrologické sucho, eroze zemědělské půdy, bleskové povodně či pokles biodiverzity.
„Model Živá krajina se původně jmenoval model Zdoňov podle první lokality na Broumovsku, kde jsme s mapováním začínali. Celý proces geneze základního know-how s řadou unikátních inovací nám trval 3 roky. Cílem know-how ve stadiu studie proveditelnosti je obnovit původní hydrologický režim údolnic a propojit je novými krajinnými liniemi po vrstevnicích pomocí mezí, mezních pásů apod. Výsledkem je tzv. konturovaná krajina. Máme zpracované studie proveditelnosti již pro tři lokality – kromě Zdoňova i pro Křinice a Heřmánkovice – s celkovou rozlohou kolem 60 km2. V současné době to je největší území ve střední Evropě a jediné zpracované takto komplexně. Vytvořený postup dokážeme při intenzivním školení předat i laikovi, aby ho mohl pod naším vedením sdílet (replikovat) kdekoli jinde v ČR,“ říká Jiří Malík, autor projektu.
Na školení se sešla pestrá skupina účastníků. Jsou tu zastupitelé a zastupitelky, starostové, ochránci přírody, právník, úřednice v oboru vodní hospodářství, lékařka, projektanti či architekti a mnoho občansky aktivních lidí, kteří rozhýbávají dění ve své obci. Všichni ale mají společný zájem – trápí je stále se horšící sucho, bleskové povodně a zdevastovaná česká krajina. Díky projektu Společně proti suchu získali platformu, kde mohou sdílet svoje zkušenosti a expertízu a vzájemně tak přispívat k úspěšné realizaci studií proveditelnosti v jejich lokalitách. Jedním z účastníků školení je i starosta malé obce Bolehošť v Královéhradeckém kraji Jakub Šimerda. „Naše obec má v plánu připravit projekty pro zlepšení zádrže vody v krajině. První projekt větší tůně je nyní v realizaci. Dále připravujeme revitalizaci vodního toku Chropotínský potok podél budoucí čistírny odpadních vod. Na školení jsem se potkal s lidmi se stejnou potřebou vracet vodu do krajiny. Vzájemně jsme se podělili o zkušenosti s dosavadními projekty a mám teď jasnější představu, jak postupovat dál.“
Školení se zúčastnila také Zuzana Šalplachtová, geochemička a aktivní občanka ze Semil: „Chtěla jsem vědět, jak pomoci krajině kolem sebe k regeneraci. Abych tu mohla žít já i moje děti. Abychom měli vodu, abychom měli zdravou půdu, na které půjde hospodařit, abychom mohli být co nejvíce soběstační a žili v místě co nejlépe adaptovaném na klimatickou změnu. V místě, kde žiji, to zajímá především ‚náplavy‘, lidi, kteří přišli z měst a zdejší krajiny a přírody si ohromně váží. Hledám cestu, jak tento pohled ukázat i místním, kteří berou krajinu kolem sebe jako samozřejmost, která tu vždycky byla a ‚vždycky přeci bude‘. Hledala jsem cesty, kudy se do toho pustit a školení mi jasně ukázalo možnosti, které mám. Dalo mi nadhled, hlubší vhled a oporu skvělých lidí a odborníků za zády, na které se mohu kdykoli obrátit. K tomu spoustu inspirativních lidí, které jsem na školení potkala. Dává mi to naději, že je šance pohnout se ze stávající šlamastiky kupředu.“
Spolek Živá voda nyní spouští web spolecneprotisuchu.cz, který usnadní další rozvoj projektu: obsahuje základní vysvětlení modelu Živá krajina a interaktivní mapu lokálních koordinátorů, která ukazuje buď jimi vybraná povodí, nebo lokality, kde působí. Každý, kdo by se chtěl k podobné činnosti přidat, si tak může najít koordinátora ve svém okolí nebo se přihlásit na jedno z budoucích školení.
Na projektu Společně proti suchu partnersky spolupracují další 3 subjekty, nezisková organizace Beleco, která se již mnoho let zabývá ochranou přírody mj. ve vazbě na zemědělské využívání krajiny, spolek Onsendo, který učí budoucí lokální koordinátory, jak vést vlastní projekt a všechna nutná jednání. Díky Maiwaldově akademii Vzdělávacího a kulturního centra Broumov se může školení odehrávat v nádherných prostorách Broumovského kláštera.
„Projekt Společně proti suchu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014-2021. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.“
Zdroj: TZ