„Týden nás tu nechte zadarmo bydlet, potom vám dáme vědět,“ oznámili jsme překvapenému realitnímu makléři

Bydlení na zkoušku není utopií. Jak jinak můžete zjistit, zda je konkrétní nemovitost vyhovující? Za těch pár desítek minut během prohlídky, nezjistíte nic. Až pár dní a nocí v novém domově ukáže jeho silné, nebo slabé stránky.

Dávat někomu předražený nájem už rozhodně nechceme. Ty stejné peníze můžeme dát bance za hypotéku a za pár desítek let bude ta nemovitost naše. Takhle nějak probíhaly první úvahy o tom, že začneme bydlet ve vlastním. Ale sehnat dokonalé bydlení není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Kdo si nemovitost hledal, dá mi za pravdu.

Když s partnerem začneme mluvit o koupi bytu, většina lidí se na nás dívá, jako bychom byli z Marsu. Ale já si myslím, že když se chystáte investovat několik milionů korun, je prostě nutné být pečlivý. A tak jsme si s Davidem řekli, že budeme byt vybírat po svém.

Prolistováváme inzeráty jak o závod, obvoláváme, mailujeme, domlouváme prohlídky. A pak, když už na tu prohlídku dojde, vytasíme náš speciální požadavek – chceme v bytě strávit týden. Jen tak, na zkoušku. Při té první reakci makléřů si vždycky připadám jako mimozemšťan. „Opravdu týden?“ většinou se zeptají s výrazem, jako bych právě navrhla něco ilegálního.

Vysvětlujeme jim to pořád dokola. Že ano, je to neobvyklé, ale je to náš způsob, jak poznat byt se všemi jeho klady a zápory. Když vám někdo prodává auto, také si ho vezmete na zkušební jízdu, ne? No a byt je přeci jenom větší investice než auto.

Ale realita je taková, že dosud nám to nikdo neumožnil. Někteří makléři se tomu zasmějí, jiní zase dostanou takový ten úřední výraz a řeknou „bohužel, to není možné“. A my se potom díváme jeden na druhého a přemýšlíme, co to asi tak může být, co nechtějí, abychom zjistili. Zdá se, že naše požadavky jdou mimo standardní byznys model a možná, jak říká David, něco tají.

Už jsem si zvykla na to, že nás realitní agenti berou trochu jako exoty. Ale nevzdáváme to. Jsme pevně rozhodnuti najít ten pravý byt, kde budeme moci žít bez starostí. Kde nás nebude rušit noční hlučící restaurace, ruch dopravy, nebo halekání bezdomovců a feťáků, či nadměrně hluční sousedé. A tohle všechno odhalíme jenom ve chvíli, když budeme moci v daném bytě trávit pár nocí. Ono těch pár desítek minut během prohlídky nikdy nedokáže odhalit vše. Maximálně nějaké závady na nemovitosti, ale o okolí se nedozvíme vůbec nic.

Někdy si myslím, že bychom možná měli změnit taktiku, ale zase na druhou stranu, proč? Naše pravidla nám dávají smysl a je to naše budoucnost, co je na stole. Tak proč kompromisy?

Nedávno jsme našli jeden skvělý byt. Na papíře perfektní. Světlý, prostorný, v dobré lokalitě. A makléřka? Sice vypadala, že to slyší poprvé v životě, ale neodmítla nás rovnou. Tak uvidíme. Možná nás jednou někdo vyslyší a my najdeme místo, které budeme moci nazvat domovem. A pokud ne, tak se aspoň můžeme pochlubit tím, že jsme se snažili jít za naším snem poctivě a s otevřenýma očima.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek