Wooden Bench 3392273 1920

Listnatý nebo jehličnatý živý plot: Který je vhodný pro vaši zahradu a proč není na místě chybovat

Milujete krásu živých potů, ale netušíte, jak je zasadit a jak se o ně starat? Pokud se rozhodujete, zdali vysadit živý plot nebo raději postavit ten klasický, máme pro vás pár tipů, které by vám s rozhodováním mohly pomoci.

Proč mít na zahradě živý plot

Živý plot nemusí být obyčejný, složený pouze z tují nebo jalovců, naopak, hustá zelená zeď se zajímavou texturou listů, někdy na podzim bohatě kvetoucí nebo se zbarvující, může být vytvořena obratným používáním listnatých druhů, keřů i stromů ve formě živého plotu. 

Instalace takové „zelené zdi“ vás bude ve výsledku stát mnohem méně, než běžný zděný plot. Živý plot, který zakrývá interiér zahrady, by měl být nejméně 1,5 m vysoký a svěží. Některé z rostlin mají trny, které navíc poskytují ochranu před nezvanými hosty.

Mohlo by vás zajímat:  Chlorózu na hortenziích napraví změna substrátu
Zdroj obrázku: Pixabay.com

Pozitivní vlastnosti živého plotu

Obzvláště důležitá v případě živých plotů je mrazuvzdornost. Druhy vybrané pro tvorbu plotu by měly být skutečně trvanlivé. Stromky a keře, které tvoří živý plot, jsou ve městě také odolné vůči znečištění. Naopak zachytávají nečistoty a na vaší zahradě tak vytvoříte zdravější prostředí. Kromě toho tyto stromky lépe snášení sucho a nemusíte řešit natírání, jako u běžného plotu.

V zásadě by také keře neměly vyžadovat neustálou péči, jen občasný postřik a zalévání již dobře zakořeněných rostlin.

Mohlo by vás zajímat:  Jak pěstovat oleandr

Pěstování a úprava 

Pokud jde o dřeviny, vyberte si ty, které mají menší listy, protože velké listy řezané zahradnickými nůžkami vypadají nevzhledně. Dobrou volbou jsou rostliny s hustě a pravidelně uspořádanými pupeny, ze kterých po prořezání vyroste mnoho nových větví.

Rostlina by měla růst poměrně rychle a to do velikosti přibližně 150 – 180 cm při pravidelném stříhání by měla růst maximálně 10 let.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Kdy a jak zasazovat

Listnaté stromy a keře s odkrytým kořenovým systémem se vysazují v říjnu nebo brzy na jaře, dříve, než se začnou rozvíjet pupeny. V tomto období vysazujeme habry, buky a hlohy. Jehličnany a keře se stále zelenými listy jsou velmi náchylné na sucho. Rostliny pěstované v nádobách lze vysazovat od dubna do října.

Mohlo by vás zajímat:  Na podzim si růže zaslouží očistit a prořezat, je také vhodný čas pro jejich přesazení

Rostliny vysazujeme do řezaných živých plotů každých 20-50 centimetrů. Keře, které jsou určeny k vytvoření neformovaného živého plotu, mohou růst volněji. Silně rostoucí listnaté druhy (líska, sibiřský karagenan), vysazujte od sebe 70 centimetrů. Slabě rostoucí listnaté druhy (dřišťál, jasmín, šeřík), vysazujte 40-60 centimetrů od sebe. Nakonec sloupkovité odrůdy držte od sebe také přibližně 40-60 cm.

Přidat na Seznam.cz