Odborníci upozorňují na množství soli v grilovacích kořenicích přípravcích
K létu neodmyslitelně patří grilování dobrého jídla. Správnou chuť masu, sýrům nebo zelenině dodává mimo jiné koření. dTest proto podrobil zkoumání grilovací kořenicí přípravky. Celkem 15 směsí prošlo laboratorním testem s cílem zjistit, jak jsou bezpečné. Všechny obstály bez problémů, ovšem často jsou z více než poloviny plné soli.
Není koření jako koření. „Podle platné vyhlášky se za koření považují rostliny či jejich části, které jednotlivě ovlivňují chuť a vůni. Pokud balení obsahuje více takových rostlin, jde o směs koření a pokud se přidá ještě něco na víc, např. sůl, vznikne kořenicí přípravek,“ upřesňuje názvosloví Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Do výběru pro test byly zahrnuty grilovací kořenicí přípravky známých kořenářských značek, ale i privátní značky obchodních řetězců. Upřednostněny byly směsi, které jsou na pultech regálů celoročně. Laboratoř následně ověřila, kolik přípravky obsahují soli a zkontrolovala jejich chemickou a mikrobiální bezpečnost.
Doporučená maximální denní dávka soli pro dospělého jedince je 6 g, Češi v průměru spořádají 13 g, což představuje jednu z nejvyšších hodnot spotřeby soli v Evropě. Významnou roli zde hrají tzv. skryté zdroje, tedy sůl, která je součástí potravinářských výrobků. Grilovací kořenicí přípravky do této kategorie jednoznačně patří. Nejnižší podíl se potvrdil u značky Kulinář, kde bylo naměřeno 17,7 % soli. Nejvyšší hodnotu 63,5 % naopak obsahovalo grilovací koření Vitana. „Nadpoloviční podíl soli analýza potvrdila u více než poloviny všech testovaných přípravků. Při užívání kořenicích směsí je proto potřeba být opatrný s dosolováním,“ říká Hana Hoffmannová.
V konfrontaci naměřených hodnot s údaji na etiketách výrobky obstály. Nejlépe si vedla směs Nadir Grilovací koření, která deklarovala na obalu přesné množství soli. Ostatní výrobky se vešly do úředně tolerované pětinové odchylky.
Další část testu zkoumala přítomnost bakterie salmonely a nebezpečných plísní produkujících jedovaté látky. Svědčilo by to o nedokonalém sušení surovin, nevhodném skladování nebo nedostatečné hygieně. V tomto ohledu však měli výrobci situaci pod kontrolou.
Laboratoř prověřila i přítomnost mykotoxinů, tedy jedovatých látek produkovaných plísněmi, které mohly být v surovině dříve přítomné. Test se zaměřil na dvě skupiny karcinogenních látek: aflatoxiny, konkrétně na plísně rodu Aspergillus, které poškozují zejména játra a na ochratoxin A, který oslabuje imunitu a ohrožuje vývoj plodu. Obě sledované látky jsou navíc odolné vůči teplotám a ani na rozpáleném grilu se jich tak nelze zbavit. První jmenovaná skupina byla objevena v koření značky Albert, ale ve velmi nízké koncentraci představující setinu povoleného limitu. Ochratoxin A byl zaznamenán ve všech produktech s výjimkou značky Opal. Maximální naměřená hodnota látky činila polovinu povoleného limitu.
Prověřovala se také přítomnost 550 druhů pesticidů. I v této zkoušce grilovací kořenicí přípravky obstály. Nejlépe si vedlo koření značky Diskont, které neobsahovalo žádnou ze sledovaných látek. Zbylé přípravky obsahovaly od jednoho až po deset druhů naráz. U žádného výrobku však nebylo zaznamenáno překročení povolených limitů ani přítomnost nepovolených látek.
Pokud jde o složení koření, test potvrdil, že z 18 až 64 % byly přípravky tvořeny solí, zbytek představovala směs koření a sušené zeleniny. Testované přípravky obsahovaly nejméně čtyři druhy a společným jmenovatelem všech výrobků byla paprika. Zbytek receptur byl značně variabilní. Rekordman, rumunská značka Opal, obsahovala rovných 15 druhů koření a sušené zeleniny. Několik výrobců přidalo do směsi i cukr, nejvíce ho bylo zjištěno 23,4 % u přípravku značky Opal.
„Pokud jde o další ingredience, většina výrobků se dokázala obejít bez přísad zvýrazňujících chuť a vůni, jako je škrob a aroma. Přesto se našla trojice značek, které na etiketách avizovaly přítomnost právě těchto látek,“ dodává na závěr Hana Hoffmannová.
Zdroj: TZ
