Metodu svého dědečka praktikuji každý den. Kvůli zalévání musím vstávat ještě za svítání

Jediná správná doba na zalévání byla dle mého dědečka jenom jedna. A protože jsem po něm zdědil vášeň pro zahradničení, převzal jsem také několik jeho metod a rad. Na nich jsem si ověřil, že to nejlepší nestojí ani korunu navíc. Jen trochu lidského komfortu. Zatímco mí kolegové v zahrádkářské kolonii investují nemalé peníze do různých přípravků na podporu růstu, mně stačí jediné. Nařídit si budíka.

Zalévat jen v jedinou denní dobu

Trik mého dědečka na dokonalou úrodu spočíval ve správném zalévání. To mělo probíhat jenom v jednu jedinou denní dobu. A to hned brzy ráno. A myslel tím opravdu brzy, ideálně za svítání. Na důvody jistě přijde každý, ale opravdu se lidem chce vstávat brzy, jako to dělala předchozí generace? Patrně ne.

Zalévání brzy ráno má pochopitelně své výhody, vzhledem k nižším teplotám. Voda se nebude tak rychle odpařovat, má čas na to, dostat se do hlubších vrstev půdy až ke kořenům rostlin. Ty zároveň nezažijí žádné velké teplotní šoky, což se děje naopak ve chvíli, kdy se zalévá v parném odpoledni ledovou vodou.

Vláha na celý den

Je to stejné jako s člověkem. I ten potřebuje v horkých dnech dostatek tekutin. U rostlin to není jinak. Ideální je nabídnout jim dostatečný zdroj. A kde jinde než v půdě. Nejlépe tak, že hned ráno za svítání se vydám na zahradu a začnu se zaléváním. Než slunce začne pálit, voda se dokáže dobře vsáknout do půdy a udržet se zde. A nabídnout tak rostlinám vláhu na celé dlouhé hodiny tropického počasí.

Omezující, ale fungující

Ano, vstávat každý den za svítání a nařizovat si kvůli tomu budík je omezující. Ale pokud chci, aby má zahrada vypadala dokonale a aby všechny vypěstované plodiny měly svou kvalitu a byly v dostatečném množství, je to nevyhnutelné. Že to funguje, si nepřímo ověřuji každý rok. V naší kolonii mám vždy nejlepší výsledky. Jen proto, že vstávám. A potom mi místo různých přípravků postačí jenom obyčejná voda v hadici, se kterou rozhodně nijak nešetřím.

Zdroj: Autorský text, příspěvek Ondřeje B.