Maliny jsou sladké potěšení, které můžete mít snadno i z vlastní zahrady
Maliny jsou oblíbené nejen v syrové podobě, ale i v té tepelně upravené, například formou oblíbeného dezertu „Horké maliny.“ Vzhledem k neustále zvyšujícím se cenám, je na místě zapřemýšlet, zda neudělat z malinovníku součást vlastní zahrad. Kromě vlastních zásob je výhodou i to, že pokud pro ně zvolíte vhodné místo, máte jejich pěstování téměř bez práce.
Jak zvolit správné místo?
Mějte při sázení malinovníku na paměti, že maliny jsou lesním ovocem. Tudíž se pro jejich pěstování hodí vlhká a snadno propustná půda. V kombinaci s mírným stínem, dostatkem hnojiva a vláhy, je úspěch zaručen.
Kdy a jak je vysadit?
Vhodným obdobím je podzim či předjaří, kdy je půda dostatečně vlhká. Základem je pečlivé zrytí a pohnojení. Poté stačí vysázet jednotlivé keříky, které by mezi sebou měly mít alespoň 50 cm rozestup. Před vysazením také nezapomeňte zkrátit keříky o dvě třetiny výšky. Rozhodnete-li se maliny umístit k plotu, vykopejte od něho záhon v takové vzdálenosti, abyste zabránili budoucímu prorůstání keře skrz plot.
Říz, říz
Krátce po výsadbě seřízněte maliník na délku 20-40 cm. V roce druhém ponechejte dva až tři nejsilnější výhony, v letech dalších jejich počet zvyšte na šest až osm. U jednoplodních odrůd odřezávejte výhony těsně nad zemí, díky čemuž podpoříte životnost výhonů dalších.
Pozor na škůdce!
Virózy, při kterých zežloutnou listy, způsobují menší úrodu, a také patří k těm nejzávažnějším. Vzhledem k tomu, že žluté listy často naznačují příliš zásadité prostředí, chemický postřik v boji s nimi nezabírá. Ideálním způsobem, jak s tímto problémem zatočit, je spálení odplozených výhonků. Proti živočišným škůdcům je pak efektivní dostatečné nastýlání.
Pojďme na sběr!
Maliny je důležité sbírat bez stopky a co nejjemněji. Pokud nejdou plody oddělit, nepoužívejte sílu. Takto sklizené jsou maliny určeny k okamžité (případně brzké) konzumaci. Rozhodnete-li se je doma nějakou dobu skladovat, oddělte výhon i s plody.
