Jak pěstovat maliny a ostružiny

K drobnému ovoci patří i maliny a ostružiny, kterým se u nás začíná věnovat stále větší pozornost. Jejich plody se konzumují čerstvé a v domácnostech se zpracovávají na hodnotné produkty, případně se zmrazují. Vzrůstající poptávka stále převyšuje nabídku.

Kultivary rostlin

Pěstované kultivary malin můžeme rozdělit na jednou rodící a na celoroční, kultivary ostružin na rostoucí vzpřímeně a plazivé.

Nároky na stanoviště, půdu

Maliny a ostružiny vyžadují chráněnou slunnou polohu, protože prvním předpokladem jejich úspěšného pěstování je každoroční řádné vyzrání dřeva. Na takových stanovištích výhonky dobře dozrávají, nenamrzají a rostliny vytvářejí bohatou a pravidelnou úrodu velkých plodů.

Maliny často nacházíme vysazeny pod stromy jako podplodiny, ale nevyplácí se to, špatně rodí a příliš vyčerpávají stromem půdu. Lepší je vysazení na slunných místech, u plotu a podobně.
Maliny vyžadují středně těžké, spíše hlinité, kypré, humusové půdy a dostatek vody zejména v období tvoření plodů. V mokré půdě slabě rodí a rychle odumírají, spodní voda nesmí být vyšší než 150 cm.

Ostružinám se daří v propustné, humusovité, jílovopísečné půdě dostatečně zásobené vodou. Pro pěstování jsou nevhodné mělké, snadno vysychající štěrkové půdy chudé na živiny a zastíněné studené polohy. Zvlášť plazivé ostružiny vyžadují teplou polohu.

Výsadba malin a ostružin

Sazenice ostružin vysazujeme zpravidla na jaře, protože jejich řídké dřevo v průběhu zimy snadno ztrácí vodu a nevyvinutý kořenový systém není schopen ztrátu vody doplňovat. Jejich značné uhynutí po zimě není způsobené mrazem – jak se často nesprávně domníváme – ale tím, že uschnou. Nejlépe se ujímají už nabobtnalé sazenice. Sázíme je do řad vzdálených od sebe 2,5 m. Vzpřímeně rostoucí kultivary vysazujeme v řadách 1 – 1,5 ma plazivé 2 – 3 m od sebe.

Při vysazování plazivých odrůd, které mnozí zahrádkáři vysazují k plotům a stěnám, doporučujeme zhotovit různé dřevěné konstrukce nebo drátěnky s výškou drátu nad zemí 60, 140 a 220 cm.
Keře v dobrých podmínkách a při dobrém ošetřování rodí na jednom místě 10 až 15 let, někdy i déle.

Maliny vysazujeme obvykle v říjnu. Pokud jsme pozemek před výsadbou řádně upravili (hluboko poryli, dobře pohnojili), stačí při výsadbě vyrýt rýčem jamku jen lak širokou a hlubokou, aby se v ní ostrým nožem zkrácené kořeny sazenic volně rozložily, tedy asi 30 x 30 x 30 cm.
Maliny a ostružiny vysazujeme asi o 3 – 5 cm níž, než rostly ve školce. Dáváme pozor, abychom nepoškodili podlouhlé pupeny na kořenovém krčku; když se poodlomí, rostlina zahyne.

Hnojení

Vzhledem k intenzitě tvorby mladého dřeva a na rychlý vývin plodů od doby kvetení do doby sklizně mají tyto ovocné druhy zvýšené nároky především na hnojení. Každý rok v předjaří a před kvetením přihnojujeme vícesložkovými granulovanými hnojivy NPK a Cereritem v dávce 35U – 550 g na 10 m-. Každý 3. – 4. rok do půdy zapracujeme dobře vyzrálý kompost.

Škůdci, choroby

Ze škůdců se na malinách poměrně často vyskytuje bejlomorka malinová. V období od května do září poškozuje keře. Její larvy vyžírají v pletivech výhonů mělké chodbičky. Výhonky později zasychají. Napadené výhonky je třeba odříznout a spálit. K hubení se používá postřik přípravky Soldep a Lidykol.

Virózy malin a ostružin

Maliny napadají i virózy, především mozaika, která je nevyléčitelná. Listy rostlin mají žluté tečky nebo skvrny. Nejvhodnější je napadené rostliny vykopat i s kořeny a spálit. Protože virové choroby rozšiřuje zejména krev sající hmyz, pravidelným postřikováním bojujeme především proti mšicím.
Ostružiny napadají obyčejně tytéž nemoci jako maliny. Stává se, že někdy plody ostružin nedozrají, mnohé z nich zůstávají červené. Příčinou bývá napadení roztoči, kteří se živí plody, způsobuje jejich znetvoření a zabraňuje dozrávání. Výhonky s napadenými plody hned po sklizni spálíme a v následujícím roce v červnu je postřikujeme sirnatými přípravky.

Odrůdy malin a ostružin

Granát – má plody středně velké až velké, či kuželovité, dužina je šťavnatá, typicky malinové chuti a vůně. Plody dozrávají koncem června v první polovině července. Keř roste středně vzpřímeně.

Rubín – má plody středně velké, podlouhle-kuželovité, dužina je šťavnatá, aromatická. Plody dozrávají přibližně stejně jako plody odrůdy Gina. Keř roste středně vzpřímeně.

Lloyd George – dvakrát rodící odrůda má plody velké, tupě kuželovité, jsou velmi šťavnaté, sladko-kyselé. Dozrávají koncem června až začátkem července. Keř roste středně bujně, vzpřímeně.

Wilsonova raná – známá odrůda má plody středně velké, dužina je sladká. Plody dozrávají v červenci až začátkem srpna. Keř roste středně bujně a vytváří keře s menším počtem slabých vzpřímených na koncích mírně svěšený výhoncích.
Ostatní odrůdy jako Taylorová, Theodor Reimei Lucretia za krutých zim namrzají.

VIDEO: O pěstování malin

Zdroj fotografie: SXC.hu