Co přinese nová evropská strategie Od zemědělce ke spotřebiteli

V posledních měsících přicházejí z Evropské komise (EK) zásadní sdělení, která budou ovlivňovat zemědělský sektor do budoucnosti. Prvním dokumentem je tzv. Zelená dohoda, jejímž hlavním cílem je do roku 2050 učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Zelená dohoda a návrhy na nové strategie snížení emisí se týká všech oblastí hospodářství. Významným prvkem této dohody je také strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. V této strategii se EK snaží o komplexní přístup k výrobě a spotřebě potravin pro budoucí udržitelnost života. Dle názoru předsednictva ČAZV lze na tuto Strategii nahlížet dvojím pohledem. V prvním případě, že jde o revoluční materiál, který zcela zásadním způsobem ovlivní chování zemědělců, potažmo i spotřebitelů. Ve druhém případě jako na materiál, který popisuje jednotlivé prvky, které je třeba zefektivnit, ale o nichž hovoříme již dlouhou dobu. Pravda bude někde uprostřed. V každém případě je ale jasné, že komplexní přístup k zemědělství a biologickým zdrojům je prioritou EK.

Welfare zvířat, používání prvků integrované ochrany rostlin, zefektivnění využívání antibiotik v živočišné výrobě, optimalizace výživy rostlin a snížení ztrát živin, nezbytnost kvalitního terénního poradenství, to jsou oblasti, kterým zemědělská praxe i výzkum věnují dlouhodobě pozornost. Co je nové v této aktuální strategii je její komplexnost, a především kvantifikace cílů. S nimi ale vyvstává celá řada otázek, včetně té základní. Zda jejich dosažení ve střednědobém horizontu je reálné. Za nejrealističtější považujeme ty cíle, které jsou uvedeny v závěrečné části strategie a to např. tlak na snižování objemu potravinářského odpadu a ztrát. Komise předpokládá snížení do roku 2030 na polovinu ze současného objemu. Zamezení falšování potravin je také cíl, který je realistický. Již méně optimističtí jsme u cílů týkajících se například redukce objemu používaných pesticidů o 50 procent, či redukce objemu používaných hnojiv o 20 procent do roku 2030. Ne, že by to nešlo, ale realizace těchto cílů bez masivní výzkumné podpory nebude možná. Nutno korektně přiznat, že EK uvažuje o navyšování prostředků do nového programu Horizon Europe. Často se dnes objevují termíny jako “free pesticide agriculture” apod. Pokud ale nebude nejprve “free pathogens agriculture”, tak to první – zemědělství bez pesticidů je málo reálné. Nebo musí Evropa přehodnotit své politiky směrem ke GMO či editaci genů. Z podstaty všeho živého plyne snaha přežít za všech okolností, a to se týká i patogenních organismů. Cesta integrované ochrany rostlin je ta, o kterou se snaží i české zemědělství využíváním všech jejích nástrojů od zlepšování kvality půdy, přes biologickou ochranu až po používání pesticidů.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Vybrali jsme tento příklad pro demonstrování názoru, že přenos této strategie na národní úrovně musí vycházet ze specifik jednotlivých zemí. Snížit o stejné procento používání přípravků na ochranu rostlin a jejich účinných látek v ČR jako ve Francii, Německu či Nizozemsku, kde je hektarové zatížení zemědělské půdy nepoměrně větší, by bylo likvidační.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Při diskusi na národní úrovni bychom tyto skutečnosti měli respektovat v zájmu zachování rozměru smysluplného a udržitelného českého zemědělství. To, že se celá řada cílů v předkládané strategii bude promítat do budoucí společné zemědělské politiky, je o to více důvodem pro důkladnou analýzu stavu jednotlivých sektorů u nás.

Zdroj: TZ
Komentáře
Přidat na Seznam.cz