Plesnivé rajče nemusí skončit v koši. Snadno z něj vypěstujete nový rajčatový keřík
Když se na zelenině nebo ovoci objeví plíseň, většina z nás s nimi ihned zamíří k odpadkovému koši. A opodstatněně, protože plíseň, ač viditelná hlavně zvenčí, napadá celý produkt a je jedovatá. Existuje však snadný způsob, jak dát plesnivé zelenině druhý život – příkladem je třeba rajče, které se nám může ještě hodit.
Plíseň je nebezpečná
Plíseň je specifický druh houby, který se u nás vyskytuje poměrně často. Vyvíjí se ve formě vláknitých hyf a vylučuje nebezpečné mykotoxiny, které usnadňují jejich šíření a fixaci v substrátu. Když se objeví na zelenině nebo ovoci, je to známka toho, že konzumace už není bezpečná. A proto většina z nás takové potraviny vyhazuje rovnou do odpadků. Nemusí tomu tak ale být, protože mohou být stále užitečné.
Plesnivé rajče nemusí končit v popelnici, můžeme mu úspěšně dopřát ještě druhý život a v souladu s myšlenkou zero waste ho použít třeba jako hnojivo pro rostliny. Stačí vložit dužinu se slupkou do nádoby, kam můžete vhodit i další zbytky jídla vhodné ke kompostování. Semínka rajčat lze také zasadit do květináče, po nějaké době z nich vyroste nový krásný keř s vlastními zdravými plody.
Jak vypěstovat nové keře?
Plesnivé rajče získá šanci na druhý život, pokud ho nakrájíme na plátky a kousky a tyto části vložíme do květináče. Květináč je třeba udržovat v teple, nejlépe doma na parapetu na přímém slunci. Když rostlina povyroste a stonek zesílí, přesadíme sazenici do země nebo do truhlíku, který umístíme na balkon – ovšem za předpokladu, že je teplo a teplota neklesá pod 15 stupňů.
Plesnivé plody bychom ovšem nikdy neměli konzumovat. Jednorázové požití vyvolá akutní zažívací obtíže, na které lze užít živočišné uhlí, zatímco opakovaná a častá konzumace už bude mít závažnější následky. Může dokonce zapříčinit vznik nádorového onemocnění. Mykotoxiny poškozují játra, ledviny, krvetvorbu a imunitní systém.
Zdroj: https://www.growveg.com/guides/8-tips-for-growing-tomatoes-from-seed/
