Zhouba jménem chloróza. Tato žloutenka rostliny vysiluje a ty neplodí
Pokud budete mluvit s kterýmkoliv pěstitelem, jistě vám řekne, že jeho noční můrou jsou škůdci napadající rostliny a samozřejmě také různá onemocnění, která mohou rostliny postihnout.
K nepříjemným onemocněním rostlin patří také chloróza, kterou i laik pozná na první pohled. Postižená rostlina má totiž výrazně zažloutlé nebo nahnědlé listy, přičemž žilky si ještě zachovávají zelené zbarvení. Někdy se toto onemocnění označuje také jako žloutenka a úzce souvisí s výživou rostlin, respektive s její poruchou. Pokud se nemoc „neléčí“, následky se projeví zejména v nedostatečném květu a celkovém stavu rostliny. Ta je slabá a pokud jí ještě zbydou síly na nasazení plodů, pěstitel se jich obvykle nedočká, protože opadnou.
Příčiny onemocnění
Problémem vzniku tohoto onemocnění je skutečnost, že za ním může stát více různých faktorů. Někdy jsou příčinou chlorózy škůdci, a to jak houby, tak bakterie nebo viry, které mohou například způsobovat zakrslost některých rostlinných druhů.
Častá chyba je v zálivce, kdy dochází buď k přelití, nebo naopak k přesušení půdy. Ani jeden extrém není pro rostliny dobrý a neprospívá jim. Pokud jsou rostliny pěstovány ve výrazně vlhké a těžké půdě, je nezbytné ji v častějších intervalech kypřit.
Nejtypičtěji je však chloróza spojována s příliš vysokým obsahem vápníku v půdě, kdy se pak jedná o takzvanou kalciózu. K ní často dochází například po dostavbě domu nebo po stavebním úpravách, kdy v prostoru zahrady leckdy zůstává vápno a také zbytky omítky. Ty poté v závislosti na svém množství a umístění mohou výrazně přispět k nežádoucímu zvýšení obsahu vápníku v půdě nebo substrátu.
Nechejte si poradit a míře obsahu vápníku v půdě přizpůsobte také výběr rostlin, které budete pěstovat. Právě koncentrace vápníku patří totiž mezi činitele, které rostlinnou říši rozdělují na část, která vápník špatně snáší, a naopak na část, které svědčí.
Vápník však není jediný prvek, jehož optimální množství v půdě je důležité. Dalším problémem a příčinou vzniku chlorózy může být také výkyv v obsahu jiných prvků, zejména dusíku, draslíku, železa a hořčíku.
Jak s chlorózou bojovat
Kromě řešení problémů spojených s nevhodným stupněm vlhkosti půdy nebo jejího složení jsou na trhu dostupné přípravky, které jsou určeny již k řešení projevů tohoto onemocnění na rostlinách. Chlorózou bývají často postiženy ovocné stromy, maliníky, jahodníky, ale nevyhýbá se ani okrasným rostlinám nebo dokonce trávníku. Pokud pěstujete zeleninu, největší nebezpečí hrozí různým odrůdám rajčat a paprik. Ačkoliv se chloróza neobjevuje typicky u všech zástupců rostlinné říše, nelze ani říct, že by někteří z nich byli proti ní imunní.
Jednou z cest, jak postiženým rostlinám pomoci, je zvolit vhodný postřik, který se aplikuje přímo na listy. Obvykle se jedná o roztok, který je třeba v předepsaném poměru zředit a aplikovat ho ve vhodnou dobu tak, aby přímo nesvítilo slunce.
