Výsev trávníka nebo travní koberec?

Významnou součástí zahradního prostoru jsou travnaté plochy s kvalitním a udržovaným trávníkem. Tato plocha může sloužit nejen k okrasným účelům, ale i jako preistor pro dovádění dětí i dospělých. Pokud chceme mít kvalitní trávník, je třeba ho správně založit a intenzivně udržovat. V současnosti existují dva způsoby zakládání trávníku, a to výsev a položení hotových travních koberců – drnů. Každý způsob má své výhody i nevýhody a záleží jen na investorovi, jaký způsob si vybere.

Příprava plochy

Ať už trávník zakládáme výsevem nebo travním kobercem, je třeba plochu nejprve důkladně připravit. Plocha musí být zbavena plevelů, nejjednodušší a nejúčinnější je chemické odplevelení. Nejvhodnějším podkladem pod trávníky jsou středně lehké, písčité půdy se středním obsahem humusu. Těžší a méně propustné půdy můžeme zlehčit přidáním písku, nebo organické hmoty – zahradnický substrát, nebo kompost. V případě, že již máme rozprostřením kvalitní ornici (150-200 mm) bez větších hrud, musíme plochu urovnat hrabáním a válcováním, čímž se i přiměřeně utuží. Na takto připravený podklad můžeme založit trávník vybraným způsobem.

Travní koberce

U trávníků zakládaných kobercem je hlavní výhodou okamžité docílení požadovaného efektu. Třeba počítat s tím, že je to už kus živé hmoty, o kterou se dříve staral tým zkušených odborníků a všechny počáteční problémy, se kterými se setkáme při vysévání trávnících, za nás už kdosi vyřešil. S tím jsou spojeny samozřejmě i vyšší pořizovací náklady. V našich podmínkách zatím u mnoha lidí převládá názor, že jde o exkluzivní a drahý způsob zakládání trávníků, což však při sečtení nákladů na vzrůst trávníku do stádia, kdy splňuje všechna kritéria kvality, nemusí být vždy pravdou. Travní koberce jsou již ošetřeny proti houbovým chorobám, rzí a plevelům. Při základním trávníku travním kobercem prakticky vyloučíme problém s likvidací plevelů, s počátečním sekáním, s přihnojováním hnojivy apod. Další nespornou výhodou zakládání trávníku tímto způsobem je skutečnost, že trávník můžeme zakládat po celé vegetační období, pokud neklesnou teploty pod bod mrazu. Jednou z nevýhod jsou náklady na dopravu.

Výsev trávníku

U trávníků zakládaných výsevem jsou hlavní výhodou nižší pořizovací náklady. Nevýhodou je potřeba podstatně intenzivnější péče v počátečním stadiu, vyšší náklady na chemické přípravky apod. Při zakládání trávníku výsevem třeba klást velký důraz na výběr travní míšenky. Potřebné množství travní směsi na 1 m2 je závislé na druhové skladby, pohybuje se v rozmezí 15-30 g/m2. Doba vzrůstu jednotlivých trav je různá (7-30 dní).

Pro rovnoměrnost výsevu je potřeba vysévat dvakrát kolmo na sebe. Po vysetí se osivo zapracuje do půdy, do hloubky max. 10 mm, protože trávy v počátečním stadiu klíčení nejsou schopny přerůst z větší hloubky a klíčení travního osiva by tak bylo příliš nerovnoměrné. Po výsevu je potřeba obohatit půdu startovací dávkou hnojiva. První sečení čerstvě založeného trávníku děláme až po vzejití většiny trav do výšky 10-12 cm. Výška prvního sečení by neměla být nižší než 6 – 7 cm. Po zapojení porostu můžeme výšku sečení snížit až na 3,5-5 cm. V případě, že travní osivo z různých důvodů vyklíčí nerovnoměrně, je třeba prázdná místa dosít novým osivem, ale stejnou travní směsí. Prokypření půdy při zakládání trávníku podpoříme i růst plevelů, nacházejících se v půdě. Většinou jde o jednoleté rostliny, které častým kosením odstraníme. Neubráníme se ani plevelům, které se do trávníku dostanou nálety z okolí. Na jejich likvidaci je vhodnější použít některý ze selektivních herbicidů, které likvidují širokolisté rostliny. Tomuto se však nevyhneme ani při trávnících zakládaných drnu. Jednou z dalších nevýhod je, že výsevem můžeme zakládat trávník pouze ve vhodném vegetačním období, to znamená v jarních a podzimních měsících.

Následná údržba trávníka

Údržba výsevu trávníku je v dalších letech už totožná s údržbou trávníku založeného kobercováním. Kromě pravidelného sečení, hnojení, odplevelování a ochrany před nemocemi a škůdci, je nezbytná dostatečná závlaha trávníku. V krajních případech je možné zavlažovat trávník i ručním poléváním, ale tímto způsobem nikdy nedocílíme rovnoměrné zalití, což se projeví na zbarvení a růstu trávníku. Nejvhodnější je použít automatický povrchový zavlažovací systém. Je to vlastně systém podzemních trubek, které přivádějí vodu od zdroje k jednotlivým postřikovačem. Na zalévání trávníku je najvhodjnější použít výsuvné postřikovače, které jsou v klidové poloze umístěny pod povrchem terénu. Tlakem vody se vysunou nad terén a zavlažují danou plochu. Po skončení zavlažovacího cyklu se opět zasunou do původní polohy. Celý systém je řízen ovládací jednotkou a pracuje většinou v nočních hodinách, kdy je zavlažování vzhledem k nízkému výpar najúčinnnejší. Zároveň tím dochází k výraznému šetření vody. Automatický zavlažovací systém zaručí, že trávník je zavlažovaná rovnoměrně, nevznikají tak suché ani příliš prevlhčené místa. Instalaci zavlažovacího systému je třeba nechat na specializovanou firmu, která systém odborně vyprojektovat a nainstaluje.

Každý trávník postupem času stárne a potřebuje kromě pravidelné údržby i některé další zásahy, které ho omladí a zkrášlí. Pravidelným sekáním a intenzivním využíváním trávníku se vrchní vrstva půdy zhutňuje, čímž se ztěžuje přísun vzduchu a vláhy do půdy. Takovému trávníku pomůže provzdušnění vrchní vrstvy, kterému odborně říkáme aerifikace. Nedokonalým vyhrabávání posečené trávy, ale i vlivem sucha a stárnutím, vzniká ve spodní vrstvě travního porostu těsně nad zemí hmota, složená z úlomků pokosené trávy, suchých a odumřelých částí, tzv. stařina. Je žluté až žlutohnědé barvy, v různém stadiu rozkladu v závislosti na vláhové podmínek. Přítomnost stařiny způsobuje v trávníku nerovnoměrné zbarvení a podporuje vznik houbových onemocnění. Stařinu můžeme odstranit různými typy vyčesávací a vertikutátorů.

Kvalitní travní osivo