Při houbaření se často zapomíná na správnou hygienu
Houbařská sezona je v plném proudu. Lesy jsou plné houbařů, kteří si neváhají přivstat a vyrazit s prvními slunečními paprsky jen proto, aby jim nějaké jiné ranní ptáče nevybralo jejich oblíbená místečka. Mykologické poradny slouží přesčasy a zdravotníci se připravují na výjezdy spojené s otravami, protože některé jedlé a nejedlé, nebo dokonce jedovaté druhy jsou si velmi podobné. Taková ta klasika českého babího léta a začátku podzimu. V tomhle článku se ale zaměříme na téma, které je v souvislosti s houbařením poněkud opomíjené – na hygienu.
Mykózy
Že jsou některé houby jedlé, a dokonce velmi chutné, je tak trochu náhoda. Ale je třeba si uvědomit, že ta část, kterou sbíráme a konzumujeme, je jen takzvaná plodnice. Houby jako takové mají i bohaté podhoubí, které koexistuje spolu s plísněmi a mykózami. A právě tady je zakopaný pes, houbaři totiž mohou snadno chytit nějakou kožní nemoc, a nejen tu. Při delším pobytu v lese nebo následném zpracování hub není těžké si zanést mykózu třeba do oka, nosu nebo úst.
Ochrana rukou
V průmyslových pěstírnách hub v kontrolovaných podmínkách zaměstnanci používají gumové rukavice. A není to jen proto, aby nekontaminovali produkci, ochrana funguje oboustranně. Ale protože se vám asi nechce chodit po lese v rukavicích, je třeba ruce po návratu z houbaření důkladně umýt. Kromě mýdla a dezinfekce je dobré použít také kyselinu citronovou. Proti odolným zahnědlým skvrnám pak pomůže ocet nebo trocha pracího prášku.
Péče o houbařské pomůcky
Vaší pozornosti by však neměly uniknout ani houbařské pomůcky, ať už jde o ty, které si s sebou nosíte do lesa, nebo o ty na zpracování hub. Houbařský nůž je po návratu z lesa dobré vyvařit. Košík pak nenoste domů, nechte ho venku, nejlépe na přímém slunci. Nádobí, které ke zpracování hub využíváte, by se také mělo vyvařit, nebo alespoň nechat umýt v myčce na program s teplotou nad 60 °C.
Zdroj: https://smallfarms.cornell.edu/projects/mushrooms/harvest-to-market-guide/post-harvesting-handling/
