Na květinové zahradě nezklamou jiřiny, některým druhům se daří i na balkonech
Objevují se v nesčetných barevných variacích, zdobí naše zahrady od začátku léta až do zimy a jejich okvětí upoutá pohledy všech kolemjdoucích. Takové jsou jiřiny, venkovní květiny, které jsou nejen krásné, ale také nenáročné na pěstování. Chtěli byste si je ve vašem záhonu také vysadit? Pak sledujte několik jednoduchých rad.
Jiřinky nevyžadují žádnou speciální péči. Stojí však za to štípat mladé výhonky bez květů, když dorostou výšky zhruba 10–15 cm, aby se krásně rozvětvily. Po vykvetení systematicky odstraňujte uvadlé a uschlé květy, aby se rostlina zbytečně nevysilovala a mohla vás dalšími květy těšit až do října.
Potřebují dostatek světla
Jiřina potřebuje teplé, slunečné místo. Pokud ji umístíme do stínu, nebude tak často kvést. Také by měla být chráněná před větrem. Půda může být mírně zásaditá. Měla by být dobře kultivovaná a mírně propustná. Rostliny mohou dorůst výšky až 80 centimetrů. Vysoké odrůdy byste měli chránit před zlomením opěrou stonku v podobě dřeva nebo kovové konstrukce.
Během vegetačního období, ale pouze do poloviny srpna, rostliny hnojíme dvakrát až třikrát směsným hnojivem. Zaléváme, až když půda začne vysychat. Po prvních mrazech zbytky rostlin vykopeme, abychom mohli příští rok jiřiny opět vysadit.
Druhy se liší stavbou květů
Existuje několik druhů jiřin. Pomponkovité mají sférické květy vyplněné malými zakřivenými jazykovými okvětními lístky, které tvoří jakousi „kouli“. Náhrdelníkovité mají dvojité květy, mezi velkými okvětními lístky a středem je ještě okruží. Tyto jiřiny se mohou pěstovat i v květináčích. Sasankovité jiřiny mají střed naplněný trubkovitými okvětními lístky a daří se jim i na balkoně.
Kaktusovité jiřiny jsou silně rozvětvené, jejich květy mají úzké, špičaté lamelové lístky. Mohou dorůst úctyhodné výšky až jednoho metru. Pivoňkovité jiřiny mají zase úbor složený z dvou a více prstenců zvlněných listů, střed je ale vždy zřetelný.
