Hudba ovlivňuje růst rostlin. Nejúčinněji působí zvuk violoncella

Hudba dokáže na lidi působit přímo zázračně. Možná to zní překvapivě, ale dokáže ovlivnit i rostliny. Tento fenomén se vědci snaží prozkoumat už přes šedesát let. I když je obtížné změřit skutečný vliv zvuku na růst rostlin, nelze skrýt fakt, že řízky pod vlivem hudby rostou rychleji a jsou i mnohem zdravější.

Hudba a rostliny

Mluvit s rostlinami nebo jim zpívat může působit hloupě. Ukazuje se, že to není zcela bezvýznamné. Vědci dokazují od 70. let 20. století, že rostliny reagují na zvuk a v závislosti na přehrávané hudbě mohou růst pomaleji nebo rychleji. První výzkum vlivu hudby na rostliny se uskutečnil v roce 1962 v Indii na univerzitě Annamalai.

Zjistilo se, že pod vlivem klasické hudby rostliny zvýšily svou biomasu o 72 procent a jejich růst byl rychlejší až o 20 procent oproti rostlinám, které rostly v tichu. V následujících letech se uskutečnily další studie. Dokázaly to, že obiloviny rostou rychleji díky houslím a hrozny na italské vinici vyvíjejí sladší a zdravější ovoce za doprovodu hudby. Věda zdokumentovala mnoho takových případů.

Princip a fungování

Navzdory neschopnosti změřit účinky, které má hudba na rostliny, lze říci, že má pozitivní vliv na jejich růst. Zvuk je akustická vlna s určitou frekvencí. Skutečnost, že rostliny nemají uši, nevylučuje, že nejsou schopny cítit účinky hudby. Rostliny můžou přijímat vibrace a vlny určité frekvence.

Vědci souhlasí s tím, že zvukové vlny emitované hudbou zachycují receptory rostliny a ovlivňují cytoplazmatický průtok v jejich buňkách. Je to průtok, který je zodpovědný za transport živin, bílkovin a organel. Hudba tento proces zefektivňuje a zrychluje. Díky tomu rostlina nejen roste rychleji, ale je také zdravější. Největší vliv na rostliny má klasická hudba. Vědci během výzkumu používali různé nástroje. Nejlepší výsledky se získaly za zvuků violoncella.

Zdroj: https://pistilsnursery.com/blogs/journal/music-and-plant-growth-heres-what-the-science-says