Jak na pěstování špenátu

Špenát je jednoletá rostlina. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. Kultivována byla v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován z perského Esfenaj. Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390.

Význam špenátu pro nás

Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo, ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny. Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vyskoých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Špenát lze konzumovat jak v syrovém stavu, tak různě tepelně upravený. Tepelnou úpravou špenát ztrácí vitamíny.

Obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka. Avšak současné výzkumy prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka.

Jak pěstovat špenát

Nejvhodnější pro pěstování jsou hlinitopísčité, dostatečně vododržné půdy s pH 6 – 7,5. Nesnáší suché a kyselé půdy a větrné polohy. Jarní kulturu z březnových výsevů sklízíme 5 – 6 týdnů po výsevu. Jako následnou plodinu ze srpnových výsevů sklízíme v září až v říjnu. Pro přezimování a ranou jarní sklizeň vyséváme v září. Špenát se většinou sklízí za 37 až 70 dní od výsadby, záleží na zvolené odrůdě. Listy se musí trhat ještě před rozkvětem.

Na závěr o špenátu

Závěrem musíme říci, že každý, kdo vyzkoušel čerstvý špenát, ví že se s mraženým protlakem nedá srovnávat. Pěstování špenátu na zahradě není složité. Důležitý je ovšem vhodný termín výsevu i volba odrůdy. Špenát může dokonce i přezimovat do dalšího roku.

Vypěstujte si špenát doma