Mrkve jsou již dlouho základem našeho jídelníčku. Ať už jako křupavá svačina, barevný doplněk do salátů nebo klíčová přísada do vydatných polévek, tato všestranná kořenová zelenina si získala své místo jako oblíbená potravina po celém světě. Stručná historie mrkve Mrkev má bohatou historii, která sahá přes 2000 let. I když je nejčastěji spojována s jejím výrazným oranžovým odstínem, rané odrůdy mrkve existovaly v různých barvách, včetně fialové, červené a žluté. Předpokládá se, že oranžová mrkev, jak ji známe dnes, pochází z Nizozemska v 17. století.

Současná inflace, vysoké ceny v obchodech, nedůvěra v prodávané potraviny, to vše jsou důvody vedoucí k tomu, že se jako lidé vracíme ke svým dřívějším kořenům. Někteří se rozhodnou i z jiného důvodu, aby si vyzkoušeli vypěstovat vlastní zeleninu. Čím dál tím více lidí se odhodlává k pěstování různé zeleniny. Odměnou jsou tak domácí a čerstvé plody bez chemie. Jaké druhy zeleniny jsou nejsnadnější k pěstování a zvládne ji vypěstovat každý, včetně začátečníka? Okurky Okurky patří mezi základní plodiny, na kterých si nejeden člověk pochutná. Stačí jim vybrat vlhké místo, úrodnou půdu a dostatek vláhy. Jakmile jim dodáte tyto podmínky, můžete se těšit na pořádnou úrodu.

Česnek je základem mnoha kuchyní po celém světě. Věděli jste ale, že vypěstovat si vlastní česnek je nejen přínosné, ale také překvapivě snadné? V tomto článku prozkoumáme, jak si vypěstovat vlastní česnek, a ponoříme se do přesvědčivých důvodů, proč se to vyplatí . Proč si pěstovat vlastní česnek? Vynikající chuť a svěžest: Jedním z nejpřesvědčivějších důvodů, proč si vypěstovat vlastní česnek, je jedinečná chuť a svěžest, kterou nabízí. Když si vypěstujete vlastní, máte přístup k nejčistšímu a nejaromatičtějšímu česneku pro vaše kulinářské výtvory. Rozdíl je tak výrazný, že se už nikdy nebudete chtít vrátit k česneku v supermarketu.

Cibule, tento skromný kořenový plod, je nepostradatelným základem mnoha kuchyní po celém světě. Od francouzské kuchyně, přes italskou, indickou až po mexickou, cibule je nejen všudypřítomná, ale je také klíčovou ingrediencí, která definuje chuťové profily celé řady tradičních jídel. Tento článek prozkoumá, proč cibule zaujímá tak dominantní postavení v globální gastronomii a jaké vlastnosti jí umožňují být tak univerzální. Historický přehled: Cibule má bohatou historii, která sahá tisíce let zpět. Byla jednou z prvních plodin, které byly kultivovány starověkými civilizacemi, a to díky schopnosti být skladována po dlouhé období bez zkažení a svým výživným vlastnostem.

Zelenina v zimě? Ano! Existují ozimé druhy, které se mohou sbírat ještě v zimě, kdy nevládnou kruté mrazy, či v prvních jarních dnech. Samozřejmostí je včasná podzimní výsadba, která zajistí, aby s prvními teplými slunečními paprsky hned přišla sklizeň čerstvých kousků plných vitamínů a minerálů pro posílení organismu. To vše v době, kdy se teprve zahrada probouzí z několikaměsíční pauzy. Jaké druhy zeleniny se mohou pěstovat a jaké podmínky potřebují pro svůj růst? Jarní zelenina ze zahrádky Pěstování zeleniny není doménou jen jarních a letních měsíců, existují druhy, které se mohou pěstovat i ve zbylém období.

Podzimní špenát je skvělou volbou pro zahradníky, kteří chtějí využít chladnějších měsíců pro sklizeň čerstvé zeleniny. Tento listový zeleninový poklad je plný živin a chutí a může růst i v chladnějším počasí. V tomto průvodci se dozvíte, jak úspěšně pěstovat podzimní špenát ve vaší zahradě. Výběr odrůdy a příprava půdy Nejprve si vyberte vhodnou odrůdu podzimního špenátu. Můžete zvolit rychle rostoucí odrůdy pro brzkou sklizeň nebo odrůdy odolné proti mrazu pro delší období sklizně. Důležitá je také kvalita půdy. Připravte si dobře propustnou půdu bohatou na humus. Zahrady můžete přidat kompost pro zlepšení půdní struktury.

Pro správnou funkci střev je třeba konzumovat dostatek vlákniny. Chybí-li v naší stravě, dochází ke vzniku nepříjemné zácpy, jež může mít negativní účinky na lidský organismus. Vlákninu přitom obsahuje spousta druhů zeleniny. Kde jí najdete nejvíce? Co je to vláknina a jak funguje Vláknina je sama o sobě velmi těžko stravitelná. Existují přitom dva druhy – rozpustná a nerozpustná. Rozpustná vláknina v těle absorbuje vodu, fermentuje a je zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů. Nerozpustná vláknina nefermentuje, zato zvětšuje objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu průchodu potravy střevy. Tím napomáhá dobrému vyprazdňování.