Shoďte šedý povlak na rostlinách díky osvědčeným metodám
Jak již název tohoto druhu plísně napovídá, jde o plíseň se zbarvením došeda, která napadá téměř všechny druhy zeleniny. Vyskytuje se na povrchu plodů nebo listů, a je tvořena vlákny mikroskopické houby. Kde všude dokáže plíseň šedá napáchat škody?
Na zelenině
Na povrchu zeleniny tvoří šedozelené a vodnaté skvrny, případně bílé až žluté kroužky. Na těchto místech se postupem času vytvoří šedí „kožíšek.“ Například u salátu se objeví šedý povlak a hlávka začne hnít. Nebezpečná je plíseň šedá právě díky tomu, že dokáže napadnout nejen okurky, plodovou zeleninu, ale i brukvovitou zeleninu (např. brokolice, květák, zelí). K přenosu dochází vzduchem, ale zároveň dokáže tento druh plísně přežít na rostlinných zbytcích nebo plevelech, ze kterých se další rok dostane znovu na zeleninu. Předejít jí lze dostatečnými odstupy, pravidelných zastřiháváním a likvidací napadených kusů.
Na ovoci
U ovoce se plíseň šedá vyskytuje primárně na jahodníku, kde se projevuje výhradně na plodech. Na těch tvoří světlejší nebo hnědé skvrny, které se postupně rozšíří a ztmavnou. Poté se na nich objeví typický šedý „kožíšek.“ Tato choroba napadá zralé a dozrávající plody, navíc dokáže zničit více než polovinu úrody. Stejně jako u zeleniny, je i u ovoce doporučeno udržovat větší rozestupy a nepříliš hustý porost. U jahod je doporučováno podkládání a častá likvidace plevelů.
A co pokojové rostliny?
Stejně, jako na ovoci a zelenině, se plíseň šedá projevuje na pokojových rostlinách. Nejlépe se jí daří ve vlhkém prostředí, tedy v květináčích. Stejně tak tomuto druhu nevadí chlad, jsou tak častým terčem například květiny na chodbách. Proto je pro jejich pěstování nejlepší místo, kde dostatečně proudí vzduch. Důležitá je také přiměřená teplota. Byť tyto prostory zatočí s plísní šedou, jsou takové podmínky vhodné pro jiné škůdce, jako jsou například mšice. Pokud tak ve svém květináči naleznete známky plísně šedé, snižte intenzitu zalévání a květinu přemístěte na teplejší místo.
