Kukuřice v dřívějších dobách sloužila především jako krmivo pro dobytek a drůbež. Dnes tuto potravinu využíváme ke konzumaci. Pravděpodobně domovskou zemí kukuřice je Mexiko a další státy Střední a Jižní Ameriky. Do Evropy byla přivezena z Nového světa mořeplavci, konkrétně do Španělska. Oblíbená je především mezi dětmi, ale i dospělí ji mají rádi. Známe ji v mnoha podobách, ať už ve formě kukuřičné mouky, lupínků, mražené nebo sterilovaná kukuřičná zrna používaná v mnoha pokrmech. Kam tedy spadá kukuřice, do obiloviny nebo zeleniny? Obilovina Kukuřice patří do skupiny celosvětově nejvýznamnějších obilovin. Z kukuřičného zrna se vyrábí mnoho výrobků.

Nelze popřít uspokojení, které plyne z pěstování vlastního ovoce a zeleniny na vaší zahradě. Chuť čerstvě utrženého rajčete nebo křupavé okurky z vašeho záhonu je jen těžko překonatelná. Nastává však bod, kdy náklady na produkci vlastních zahradních produktů mohou začít převažovat nad výhodami. V tomto článku prozkoumáme faktory, které určují, kdy se produkty z vaší zahrady stanou dražšími než produkty ze supermarketů. Počáteční investice Jednou z prvních úvah při určování nákladů na domácí produkci je počáteční investice. Založení zahrady vyžaduje investici do semen, rostlin, zeminy, nářadí, případně skleníku nebo vyvýšených záhonů.

Zahradničení bylo vždy harmonickým tancem mezi lidmi a životním prostředím, když sázíme, pěstujeme a sklízíme plody svého úsilí. V posledních letech však roste pocit nejistoty kvůli extrémním změnám počasí. Klimatické změny narušují tradiční zahradnické postupy a zahradníci na celém světě čelí novým výzvám, když se pokoušejí přizpůsobit se měnícímu se klimatu. Nejistota v zahradničení Dopady změny klimatu se neomezují pouze na rostoucí globální teploty; projevují se také ve formě nevyzpytatelných povětrnostních vzorců, včetně extrémních veder, sucha, vydatných srážek a silných bouří. V důsledku toho se zahradničení stalo nepředvídatelnějším úkolem.