Zrušení farem: Dočkají se chovatelé kompenzace, nebo mají smůlu

V týdnu od 25. května měla podle plánů jít na plénum Poslanecké sněmovny PČR do druhého čtení novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. Součástí této novely jsou i kompenzace chovatelům za nucené ukončení činnosti (do konce ledna 2019) převážně rodinných farem kožešinových (masožravých) zvířat.

Zákazu nepředcházela žádná odborná diskuse, která by dala dostatečný prostor zastáncům či odpůrcům chovu, žádný fundovaný rozbor situace, ani zohlednění faktu, že toto odvětví zemědělství má u nás dlouholetou tradici. Nebyly vyslyšeny argumenty, že kožešinovým zvířatům zákaz farem nijak nepomůže. “Zelenou” dostaly chovy daleko na východ od nás, kde se pohodou zvířat nikdo nezabývá.

Zákaz byl následkem štvavé mediální kampaně plošně očerňující všechny naše chovatele kožešinových (masožravých) zvířat. Útočná kampaň bohužel neustává ani dnes. Ochranářskými skupinami je zpochybňován nárok na kompenzace za zrušené chovy, popřípadě jsou navrhovány pouze nízké, ničím nepodložené, kompenzace.

Důvodem předložení pozměňovacího návrhu je napravení zjevné nespravedlnosti a majetkové újmy, kterou současná právní úprava a stát chovatelům způsobily. Chovatelé v důsledku zákazu přišli o svoje legální, dříve státem aprobované podnikání, do kterého nainvestovali mnohamilionové částky, ztratili zdroj své obživy a jsou nuceni svůj chov kompletně zlikvidovat, s čímž se rovněž pojí nemalé náklady. Za tento zcela zásadní zásah do svých práv pak chovatelé nedostali žádnou kompenzaci.

Zdroj obrázku: Pixabay.com


Zákaz chovu má tedy pro chovatele dokonce horší dopady, než kdyby jim stát jejich farmy vyvlastnil, neboť za takové situace by za vyvlastněné farmy obdrželi odpovídající náhradu. V důsledku zákazu chovatelé o své farmy přišli a ještě budou muset hradit náklady na jejich likvidaci, a to bez jakékoliv kompenzace.

Stát přitom v minulosti zpřísnil podmínky chovu tak, že do konce roku 2013 museli chovatelé investovat do chovů milionové částky, aby mohli ve svém podnikání vůbec pokračovat. Jen o pár let později pak stát chovatelům chov zcela zakázal, a to i přesto, že je nejprve donutil provést výrazné investice.

Zdroj obrázku: Pixabay.com


Účelem návrhu je tedy zajistit chovatelům spravedlivé kompenzace a odstranit současnou nespravedlnost. V okolních zemích Evropské unie byl vždy zákaz provázen buď adekvátními kompenzacemi, nebo dostatečně dlouhým přechodným obdobím, během kterého musel být chov ukončen, případně kombinací obojího. Česká úprava se však této evropské praxi zcela vymyká a chovatelům neposkytuje ani kompenzace, ani dostatečné přechodné období.

Kompenzace v sobě zahrnují náhradu nákladů na likvidaci farem, hodnotu nevyužitelného majetku (vybavení farem) a náhradu za zmařenou hodnotu genetického materiálu chovaných zvířat. V důsledku zákazu chovu zvířat pro kožešiny byli chovatelé nuceni usmrtit veškerá chovaná zvířata, nikoliv tedy pouze jedince určené pro zisk kožek.

Výše jednotlivých položek vychází jednak ze znaleckých posudků vypracovaných k ocenění majetku a hodnoty genetického materiálu největšího českého chovatele, jednak z profesionálního položkového rozpočtu k odstranění stavby. Není tedy pravda, že výše kompenzací je přemrštěná a ničím nepodložená, jak některé především ochranářské skupiny účelově tvrdí.

Zdroj: TZ
Komentáře
Přidat na Seznam.cz